NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prešiel rok a do mojich rúk sa dostala nová nahrávka, z dielne skvelej Maďarskej kapely WENDIGO. Ich predchádzajúci počin „Reconnecting...“ som ohodnotil plným počtom bodov. Ako dopadne aktuálna nahrávka? Rozhodol som sa, že body neudelím... Prečo? Preto, že ide len o neúplný promo materiál. Body budem udeľovať, až sa mi do rúk dostane celá nahrávka. Prejdem ale radšej k tomu, čo sa na aktuálnom kotúčiku nachádza.
Prvú skladbu s názvom „Broken“ poznám už z debutového EP, takže by sa v podstate nemalo konať žiadne prekvapenie.
...and the morning will rise
in the world of decay
and I open my eyes
as I´m fading away
To by ale neboli WENDIGO, prekvapenie sa koná po stránke zvukovej. Už pri predchádzajúcej nahrávke sa kolega Darkmoor dožadoval hustejšieho zvuku a myslím, že bude tentoraz spokojný. Wendigo sa zavreli koncom minulého roka do štúdia a v spolupráci s jedným z najzamestnanejších maďarských producentov, Barnabásom Hidasim (klavírista a klávesák), vytvorili takpovediac novú tvár kapely. Hidasiho produkcia je v Maďarsku veľmi cenená a je považovaný za jediného maďarského producenta (TANKCSAPDA, DEPRESSZIO, STONEHENGE, NECK SPRAIN, STEREOCHRIST), ktorý dokáže vytvoriť špičkový, "západný" zvuk. Nejde o nejaký skok inam, ale o vydarený zvukový krok vpred. „Thousand Voices” dostala na aktuálnom nosiči druhé miesto a ide o pre mňa známu skladbu z koncertov, ktorá má takpovediac hitový potenciál a naživo doslova zabíja.
I feel the world inside, I’m the sun and I’m the cloud
You can laugh but I’m the one who turns this world around
Tvrdé riffy premiešané s krásnými melódiami a výborný melodický spev podporený perfekcionistickými viachlasmi. Paráda... Tretia skladba „Butterfly“ je pomalšieho razenia, no nejde o žiaden presladený chyták na temné slečny.
In this world,
There is no place for dreamers and no place for dreams
But it’s you to decide how to live
Just a blink and this life disappears
Don’t be washed away by your tears
Vynikajúci text podaný s takou vervou, až mi z toho ide mráz po chrbte. Priam dokonalý produkt, a to záverečné sólo? Zabíjajúce... Posledná zvuková stopa už svojim názvom prezrádza, že ide o mix ostatných skladieb, ktoré v štúdiu vznikli a ktoré sa objavia na debutovom dlhohrajúcom nosiči, už vraj čoskoro. V tomto mixe je možné začuť aj skladby z prvého EP „Reconnecting...“, „Disconnected“ a „Two As One“, taktiež v novom zvukovom kabáte, ale aj iné skladby a prekvapenia. Doslova ma šokoval úryvok s textom v španielčine. No ako som napísal už v predchádzajúcej recenzii: „...mne neostáva nič iné, ako zapriať kapele veľa šťastia do budúcnosti.“ Teraz to platí dvojnásobne. Som presvedčený, že s aktuálnym nosičom môže kapela urobiť takpovediac dieru do showbiznisu a myslím, že členovia WENDIGO sú dostatočné ostrieľaní harcovníci, aby sa ním nedali pomlieť. Držím palce...
Foto: ivin
Moderný metal, stojaci na klasických metalových koreňoch, ktorý čerpá vplyvy snáď zo všetkých subžánrov rockovej a metalovej hudby. Tešme sa na debutový materiál „Let It Out“, ktorý by mal vyjsť čoskoro a ktorého predzvesťou je recenzované EP.
Zoltán Bátky-Valentin (BZ)
- spev
Róbert Csörnyi (Rob)
- basgitara
Tamás Kozó (Kozi)
- gitara
József Takács (Jozzy)
- gitara
Attila Varjú
- bicie
1. Broken
2. Thousand Voices
3. Butterfly
4. Mix Of Other Songs
Audio Leash (2009)
Let It Out (2006)
Let It Out (promo EP) (2006)
Reconnecting... (EP) (2004)
Vydáno: 2006
Vydavatel: samovydanie
Stopáž: 15:04
Produkce: Barnabás Hidasi & WENDIGO
Studio: Acustair, HSB & St. God Hard studios
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.